Znevýhodnění daňových nerezidentů Belgie je trnem v oku Evropské komisi

Evropská komise pokračuje ve svém tažení proti belgickému pohledu na zdanění daňových nerezidentů. Toto začalo v roce 2016, kdy Komise zaslala Belgii formální výzvu týkající se nemožnosti odpočtu výživného ze základu daně nerezidentů. Podle belgického práva si mohou výživné odečíst z daní pouze ti nerezidenti, kteří generují v Belgii více než 75 % svých celkových příjmů. Tím pádem zaměstnanec, který sice v Belgii nezíská 75 % svých příjmů (stále ale získá mnohem víc než v zemi, kde je daňovým rezidentem), ve výsledku nemůže využít odpočtu ani v Belgii, ani v zemi své daňové rezidence. Komise je toho názoru, že Belgie takto porušuje právo na volný pohyb zaměstnanců, garantované Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). Jelikož Belgie nevyhověla ani formální výzvě, ani následnému odůvodněnému stanovisku, podává nyní Evropská komise žalobu na Belgii k Soudnímu dvoru EU.

Současně také Komise zaslala Belgii další dvě formální výzvy (stejný prostředek, který použila v roce 2016). Ta první se týká zdanění zahraničních pojišťoven, které nabízejí životní pojištění. Zatímco belgické pojišťovny jsou téměř v plném rozsahu osvobozeny od daně z dividend, srážkové dan z úroků daně z nemovitých věcí a srážkové daně z kapitálových zisků, v případě zahraničních pojišťoven se všechny tyto daně pohybují mezi 15 a 30 %. Podle Komise tato právní úprava narušuje volný pohyb kapitálu, který opět garantuje SFEU. Druhá formální výzva se netýká ani tak rozdílu mezi přístupem k rezidentovi a nerezidentovi, jako nesouladu belgické úpravy zdanění příjmů z úspor se směrnicí EU o zdanění úspor.

Belgie má nyní dvouměsíční lhůtu na vyjádření, než Komise vydá odůvodněné stanovisko. Věc by teoreticky mohla skončit před ESD za 4 měsíce, praxe popsaná v prvním odstavci však ukazuje, že tato doba bude pravděpodobně delší.