Zdanění „offshore zaměstnanců“? Jihoafrická republika to dokázala.

Jihoafrická republika (RSA) se skrze nová daňová opatření chystá vybrat více na daních a postihnout širší okruh osob. A to dokonce i takové osoby, které již s RSA přetrhaly všechny vazby. Odborníci však varují, nová opatření mohou přinést úplně opačný účinek.

Je vcelku pochopitelné, že vzhledem k tamější současné ekonomické situaci, sahá RSA k takto zoufalým krokům. Dle mnohých odhadů se však dané řešení projeví jen jako krátkodobé a v malém rozsahu. Odhady zároveň tvrdí, že novelizace daňových předpisů RSA povede z dlouhodobého hlediska k tomu, že místní budou své příjmy alokovat mimo území RSA či jej přímo opouštět.

V současné době RSA nedaní zahraniční příjmy, které jsou produkovány v rámci kalendářního roku alespoň 183 dní (z toho 60 po sobě jdoucích) mimo její hranice. Vzhledem k zamýšlené daňové novelizaci vláda RSA argumentuje skutečností, že lidé začali situace využívat a vzniká tak nespravedlnost mezi lidmi pracujícími na území RSA a těmi v daňových rájích.

Vládní změna tak počítá s tím, že zahraniční příjmy do 1 milionu jihoafrických randů (cca 60.000 EUR) pocházející ze zaměstnanecké činnosti sice nadále danit nebude, ale jakékoliv překročení této hranice bude následně zdaněno sazbou ve výši 45 %, to vše od 1. 3. 2020. Nebude přitom záležet, zda je zaměstnavatel daňového rezidenta usídlen na území RSA či mimo něj. Výpočet rozhodné hranice bude obsahovat nejen samotnou mzdu, ale například i přídavky na bydlení či služební auto.

Celkově se opatření dotkne zaměstnavatelů, kteří své zaměstnance vysílají pracovat mimo území RSA. Z jejich strany tak přicházejí směrem k vládě RSA první podněty a mnohdy i výhružky. Zaměstnavatelé uvádějí, že aby se zaměstnanci vešli do příjmu, který zdanění podléhat nebude, sníží jim mzdy a navýší například příspěvek na penzijní pojištění. Pokud by se na tomto trendu zaměstnavatelé se zaměstnanci dohodli, znamenalo by to značný dopad i do státní pokladny RSA.

Mnozí odborníci také varují, že by takto nově nastavené daňové zatížení mohlo vyvolat finanční přesidlování občanů RSA mimo zemi. V praxi by musel takový člověk prokázat, že jeho finanční zájem opravdu leží na místě, které uvádí, tj. nejenom, že zde peníze vydělává, ale také utrácí. V případě, že by tato skutečnost byla potvrzena, ztratil by takový občan příslušnost k dani z příjmu u RSA, ale pocítil by navýšení daňových povinností v jiných segmentech. Například v oblasti daně z kapitálového majetku by se na takové osoby vztahovalo zatížení vy výši až 18 %.

RSA v současné době prochází značnou ekonomickou krizí a současný stav je v zemi neudržitelný. Zda jedním z řešení hospodářské krize bude navyšování daní zaměstnancům pracujících mimo zemi či zda se toto opatření vůbec dočká své právní účinnosti, však ukáže až horizont několika nejbližších měsíců.