• Úvod
  • Trust
  • Vaše eso v rukávu při ochraně majetku – trust

Vaše eso v rukávu při ochraně majetku – trust

Datum: 3.9.2020

Trust, u nás označovaný jako svěřenský fond – v anglosaském právu je institut známý už celá staletí, v českém právním řádu však nabývá na popularitě až posledních několik let. Zejména USA zná také pojem průmyslový trust, tedy sdružení, vzniklé za účelem narušování hospodářské soutěže – o těch ale tento článek není.

Proč o institut trustu (svěřenského fondu) jeví zájem stále více investorů, nebo i jen movitých lidí, kteří si přejí ochránit svůj majetek? V následujících odstavcích se budeme podrobněji zabývat jednotlivými aspekty trustů, jejich případnými mezemi a praktickým využitím. Pojďme si ale předtím připomenout jejich klíčové pojmy, strukturu, mechanismus vzniku a fungování.

Trust je právní vztah mezi zakladatelem (ten, kdo majetek vložený do trustu původně vlastnil) a správcem trustu. Právně bezvadný vznik trustu bývá podmíněn platnou registrací v rejstříku vedeném státní správou státu, podle jehož práva je trust zřízen (např. v ČR je to Rejstřík svěřenských fondů dle Rejstříkového zákona č. 304/2013 Sb.).

Trustová smlouva (v českém právu Smlouva o založení svěřenského fondu) poskytne právní základ pro to, aby zakladatel převedl majetek na správce trustu.

Tímto správcem (může jich být i více) obvykle bývá kancelář specializující se na tuto činnost – nemusí tomu tak však být vždy (vkládáte-li do svěřenského fondu Vaši obchodní společnost, kterou nemohou/nechtějí spravovat Vaše děti, můžete správcem jmenovat například dlouhodobě loajálního a kompetentního manažera, kterému za dobrou správu bude plynou nějaký příjem).

V okamžiku převodu zakladatel přestává být vlastníkem majetku – alespoň v právním smyslu. Závazky zakladatele již nemohou být uspokojeny z majetku vloženého do trustu – tento majetek už totiž zakladateli nepatří, je ve správě správce trustu. Zakladatel může také ustavit kontrolní orgán – protektora či celou radu protektorů – ti dohlížejí na činnost správce a zvyšují jistotu, že správce bude své povinnosti vykonávat řádně.

Druhým dokumentem, který je pro založení trustu nezbytný, je tzv. listina přání (statut svěřenského fondu). V něm zakladatel specifikuje náležitosti správy, kterou bude od správce požadovat. Určí, jak má být s majetkem nakládáno, kdo z něj má mít prospěch. Pokud je správců více, určí, jakým způsobem budou rozhodovat.

Dále je ve statutu uvedeno, komu bude z výnosů trustu, nebo i z trustu samotného, plynout prospěch. Takováto osoba se nazývá obmyšlený (beneficient). Může jím být jednotlivec i skupina, fyzická i právnická osoba, přičemž plnění z trustu může být peněžité i naturální. Předchozí odstavce jde velmi lakonicky shrnout tezí, že trust (svěřenský fond) je majetek, který zakladatel převedl na správce a správce současně s přijetím majetku přijal i povinnost majetek spravovat ve prospěch beneficienta.

Proč je trust výhodný?

Jak bylo nastíněno v pasáži o trustové smlouvě, stěžejní výhoda trustu spočívá v oddělení právního vlastnictví majetku a ekonomického prospěchu z něj. Zatímco právním vlastníkem majetku nejste vy, ale trust (potažmo správce), příjmy, které trust generuje, plynou Vám nebo Vámi určeným beneficientům.

Zřízení trustu tedy definitivně oddělí Vaše jméno od majetku do trustu vloženého. Ano, je tu 5. AML směrnice EU, která se tématem skutečného majitele zabývá – ta však má význam pro střet zájmů, praní špinavých peněz, popřípadě pro výplatu požitků, pokud budete sám zakladatelem i beneficientem, nikoli pro ochranu majetku tak, jak o ní pojednáváme v tomto článku.

Co lze v rámci trustu chránit?

Pro zodpovězení otázky, jaký majetek vlastně může být trustem chráněn, nabízíme jednoduchý klíč; jde to legálně prodat? Pak takový majetek můžete vložit i do trustu.

Trustem lze skutečně zabezpečit takřka veškerý movitý i nemovitý majetek včetně akcií a podílů v obchodních společnostech, finančních prostředků na bankovním účtu, ale i licence, patenty, ochranné známky a jiné formy duševního vlastnictví – může jít jak o majetek fyzické osoby, tak o majetek osoby právnické.

V jakých situacích se trust hodí nejvíce?

Existuje celá řada situací, kdy se Váš majetek může ocitnout v ohrožení – zpravidla proti Vaší vůli a nenadále. Trust je odpovědí na otázku, jak se na nenadálé ohrožení Vašeho majetku připravit, aniž byste se zároveň dotkli jeho životaschopnosti (peníze z prodeje společnosti, zašité v matraci, Vám nic nevydělají).

Stejně tak může být trust mechanismem, jakým předejdete nucenému štěpení majetku, či ještě hůře, převodu na nežádoucí osoby. Pomocí trustu se můžete připravit na níže uvedené situace:

  • dědická řízení
  • rozvodová řízení
  • uchování celistvosti a hodnoty majetku do budoucna
  • insolvence, exekuce, bankrot
  • žaloby
  • neoprávněné, smyšlené nároky věřitelů

Dobře nastavený trust Vám umožní úspěšně předejít nepředvídatelným následkům řízení spojených s jednotlivými situacemi. Je samozřejmě možné se s nimi vypořádat standardní cestou (domluvit se s věřiteli, vyhrát soukromoprávní spor atd.), asi ale není třeba zdůrazňovat, že takto příznivý vývoj situace nelze předem zaručit.

Je tedy určitě příjemnější alespoň částečně řídit osud svého majetku trustem, než sledovat, jak například přechází do rukou těch, s nimiž nechceme mít nic společného, leč zákon nám to přikazuje.

Dědictví

V minulých letech se trust často využíval jako ochrana proti dědické dani. Ta je již nyní zrušena – dědictví však stále zůstává typickým příkladem, kde může dojít k nežádoucímu přechodu majetku. Trust tak řeší nejen problém možného nežádoucího přechodu, ale i komplexnost samotného řízení o pozůstalosti. Mohlo by se zdát, že k tomuto účelu postačí pořízení pro případ smrti – typicky závěť.

V právním prostředí České i Slovenské republiky ale existuje celá řada zákonných postupů, jak obejít, ba dokonce přímo pošlapat, vůli osoby, která vlastní majetek, se kterým si přeje nějakým způsobem naložit a měla by být tedy z pohledu selského rozumu (chcete-li, spravedlnosti), mít konečné slovo v tom, co se s ním bude po její smrti dít.

Z těch nejznámějších uvádíme institut nepominutelného dědice a případnou dohodu mezi dědici (dědici si mohou majetek přerozdělit a zcela tak ignorovat vůli zůstavitele). Podobně nelze dost dobře předvídat neplatnost závěti (proč by někdo vědomě uzavíral neplatnou závěť) – dojde-li k ní, postupuje se dle zákonné dědické posloupnosti a výsledek může být velmi nejistý.

Řešením je zde právě trust. Lze jím zcela obejít nepředvídatelné, nebo naopak předvídatelné a nežádoucí situace ohledně vypořádání pozůstalosti – majetek do trustu vložený totiž, jak jsme si již řekli, přestává být majetkem zůstavitelovým, tedy o pozůstalost vůbec nepůjde (a nejde na ni tedy aplikovat žádný nástroj dědického řízení).

Zakladatel trustu namísto pořízení pro případ smrti (závěť, dovětek, dědická smlouva) uvede ono pořízení v listině přání trustu, kterou, ač ani zde to nejde zcela vyloučit, je mnohem obtížnější právně napadnout. Pomocí listiny přání tak může spolehlivěji než prostřednictvím závěti distribuovat svůj majetek osobám, které si jej dle jeho názoru zaslouží, bez ohledu na jejich zákonný dědický nárok.

Bez vydědění není zcela možné naopak připravit nepominutelné dědice o jejich povinný díl, pomocí svěřenského fondu je však lze ovlivnit alespoň výši tohoto povinného dílu (do hry zde v případě soudního řízení dle praxe Nejvyššího soudu efektivněji vstupují dobré mravy). Trust, suplující závěť, lze řídit dvěma způsoby, respektive dvěma způsoby definovat jeho účel. Pokud bude jeho účelem rozdělení majetku po zůstavitelově smrti, po dosažení účelu trust zanikne.

Druhou variantou jsou pravidelné výplaty příjmů pro obmyšlené (ačkoli rozhodovací praxe českých soudů v této konkrétní otázce není příliš rozvinutá, lze se domnívat, že právě tento způsob nejlépe uspokojí požadavek dobrých mravů vůči nepominutelným dědicům a eliminuje tak jejich šanci úspěšně se domáhat soudního zásahu do trustu).

Trust je také skvělým řešením v případě, že má zůstavitel majetek v zahraničí. Nelze vyloučit takzvaný veřejný pořádek lex loci (což může mít vliv například na nakládání s nemovitostí na zahraniční půdě), institut mezinárodního práva soukromého, vývoj situace je však mnohem předvídatelnější, pokud je o nemovitosti pořízeno coby o majetku ve vlastnictví trustu.

V každém případě bude celý proces převodu majetku na obmyšlené z právního hlediska násobně méně komplikovaný, méně časově náročný a tedy levnější než přeshraniční dědické řízení.

Rozvod

Jen málo lidí vstupuje do manželství coby do předem časově omezeného závazku. Ač se tento trend v posledních letech mění, řada párů si také nesjedná předmanželskou smlouvu či režim oddělených jmění. Po letech pak často dochází k situaci, kdy je kromě partnerského soužití doslova rváno na kusy i společné jmění manželů.

Takovou situaci lze opět řešit zřízením trustu. Ten totiž do společného jmění manželů vůbec nevstupuje, není přece jměním ani jednoho z manželů. Ještě mnohem více je trust užitečný po zániku manželství. Mějme situaci, kdy, odhlédnuvši od výživného, máte zájem darovat hodnotné jmění svému potomku, který je přitom svěřen do péče druhého rodiče.

Máte důvod se domnívat, že výživné se k Vašemu potomkovi nedostává a s darem by to dopadlo stejně? Opět je možné zřídit trust, potomka ustanovit beneficientem a tentokrát si být dokonce stoprocentně jist, že potomka z jeho beneficiárního piedestalu nikdo nesesadí.

Zachování rodinného jmění

Nejen křesťané znají příběh o marnotratném synovi. Spíše, než na jeho poselství se nyní budeme zabývat hlavním protagonistou. Máte pochybnosti, zda budou schopni Vaši potomci užívat zděděný majetek ku prospěchu jejich i majetku samého? Obáváte se, že potomkův/potomkova nastávající bude v manželství „držet kasu“, nebo ještě spíše naopak onu kasu nerozvážně rozhází?

Trust je schopný těmto nástrahám předejít a zajistit kontinuitu a celistvost majetku po celé generace. Zakladatel v listině přání přesně stanoví, jak bude majetek spravován. Je tak možné zajistit, aby Vámi zvolené osoby měly z majetku prospěch, aniž by mohly do jeho správy zasahovat či majetek dokonce prodat.

Insolvence a exekuce

Možná jste se ještě nesetkali s pojmem šikanózní insolvenční návrh. Pokud ne, dobře pro Vás.  Vězte ale, že je možné vyhlásit insolvenční řízení cíleně za účelem poškodit druhého. Ano, soudy jsou schopné takový návrh včas odhalit – vzhledem k přítomnosti lidského faktoru však není možné se na jejich úsudek stoprocentně spolehnout.

Celý Váš majetek se tak může stát předmětem řízení, na jehož výsledek budete mít pramalý vliv. Jak Vám je ale po přečtení předchozích řádků nepochybně již jasné, majetek vložený do trustu Vám právně nenáleží. Nemůže být tedy předmětem exekučního řízení, nesmí být zahrnut do konkurzní podstaty a tedy z něj nemohou být uspokojovány pohledávky věřitelů zakladatele trustu.

Pokud by zakladatel i beneficient byli tatáž osoba, je možné exekučně postihovat požitky vyplácené na základě listiny přání, nikoli však trust samotný.

Anonymita

Ačkoli v rámci implementace unijních směrnic o praní špinavých peněz již probíhají jednání o Zákoně o evidenci skutečných majitelů, tento zatím neplatí – v tuto chvíli je pouze nutné svěřenský fond zapsat do rejstříku svěřenských fondů. Zejména pro držení akcií na jméno tedy může být trust stále zajímavý coby alternativa k nominee akcionářům.

Výčet předchozích situací je pouze demonstrativní, ač jsou tyto z nejčastějších. Není možné uspokojivě je všechny předvídat; zodpovědný člověk by tedy měl přinejmenším zvážit trust coby možnost, jak může jeho majetek čelit nečekaným nástrahám s co nejmenšími ztrátami.


Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme