ZAVOLÁME VÁM ZPĚT

Zavoláme Vám zpět.


Smlouva o zpracování osobních údajů CZ/EN

Do boje o trh s kryptoměnami vstupují nové země

cryptocurrency-3085139_1920

Lze-li hovořit o nejomílanějším tématu na poli světové ekonomiky, byly by to bezesporu kryptoměny. Trend těchto virtuálních platidel je i dnes, prakticky desetiletí od uvedení první z nich, stále stoupavý. Čím dál více společností do této platformy investuje, víc a víc obchodníků je přijímá jako platidlo a trh s nimi stále roste. Tyto investiční příležitosti však nelákají jen samotné investory, ale i jednotlivé státy, které samozřejmě z obchodu s nimi chtějí mít alespoň nějaký užitek.

Tuto příležitost podchytilo spoustu států, od kterých by se to pravděpodobně nečekalo. Dost často se totiž jedná o země relativně malé, a to ať už geograficky, tak ekonomicky. Jednou z nich je Bělorusko. To má v současné době jasně stanovená pravidla pro lokální obchod s kryptoměnami, tamní burzu spravuje soukromá společnost, zatímco další společnosti zakládají vlastní kryptoměnové platformy. Pohled běloruské vlády je takový, že oblasti, ve kterých jsou kryptoměny volným platidlem, mají zůstat co nejvíce svobodnými, zatímco všechny ostatní je třeba co nejdůkladněji regulovat. Taková činnost by do budoucna mohla značně přispět k rozvoji celého odvětví kryptoměn, od makléřů až po samotné burzy.

Dosavadní situace je totiž taková, že si pro své podnikání musely společnosti zvolit jedno ze dvou prostředí. První volbou jsou tradiční obrovská finanční centra jako Londýn nebo New York, která na dané odvětví aplikují pravidla jako na ostatní ekonomické segmenty. Jejich výhodou je bezpečnost daného prostředí. Zároveň ale je zde velkou nevýhodou obrovská složitost celého systému a velké vstupní náklady, což spoustu společností odradí. Opakem jsou jurisdikce jako Seychely a Belize, kde je přístup na trh mnohem jednodušší, je zde však nižší prvek ochrany a daleko volnější kontrola praní špinavých peněz.

A právě pro prolomení těchto zavedených systémů zde stojí nově vznikající působiště pro trh s kryptoměnami jako jsou Bělorusko, Malta, Bahrajn nebo Gibraltar. Tyto jurisdikce totiž nabízejí zavedení vlastních pravidel specifických pouze pro danou oblast kryptoměn. Nabízí tak na jedné straně velký stupeň ochrany a na straně druhé poměrně značnou míru svobody, např. skrze nízké daňové sazby.

V době, kdy velcí finanční hráči pouze vyčkávají jak se trh s kryptoměnami vyvine a podle toho budou reagovat, tyto menší právní systémy neváhaly a pokusily se šanci uchopit včas. Zjednodušeně tak lze říci, že v rámci řetězu, kdy na jedné straně stojí přísní finanční giganti, zatímco na straně druhé značně benevolentní jurisdikce, nově vznikající prostředí na území zmíněných zemí vytváří jakýsi mezičlánek. Samozřejmě zde existují rizika (např. skutečná míra ochrany), ale jakékoliv odhady směrem dopředu v oblasti kryptoměn jsou velmi nepřesné, jelikož celý tento sektor je nepředvídatelný.

Například ZPX (singapurská společnost obchodující na půdě kryptoměn) se rozhodla zřídit platformu Qume (sloužící pro obchodování s kryptoměnami) na území Bahrajnu. Její vedení si totiž uvědomuje, že by založení takové platformy v některé z offshore jurisdikcí mohlo odradit velké investory, zatímco by podnikání v tradičních jurisdikcích nemuselo přinést očekávané výnosy. Proto se zmíněná varianta nově regulovaného (zároveň však dosti volného) trhu zdá být ideálním směrem. Další výhodou jsou nižší náklady na správu. V Bahrajnu by se měly pohybovat kolem 250.000,- dolarů ročně, zatímco v Londýně by začínaly na 750.000,- dolarů. Další výhodou nově vznikajících kryptojurisdickí je přístup k lokálním trhům a užší provázanost regulátora a správce platformy, což na velkých trzích je prakticky nereálné.

V Bělorusku jsou pak například poskytovány daňové úlevy pro společnosti těžící kryptoměny (v USA a UK podléhají dani). Zároveň je ale kladen důrazný požadavek na dodržování právní úpravy bojující proti praní špinavých peněz (např. formou povinných auditů společností).

Nejsou to však jen Gibraltar, Bělorusko, Bahrajn a Malta. Podobným směrem se chystají vydat například Francie či Japonsko.  Z hlediska potenciálního prostředí pro obchod s virtuálními platidly se tak otevírají budoucím investorům široké dveře k novým investičním možnostem.

Češi z každé výplaty odvedou státu zhruba 44 procentŠvýcarská reforma v boji proti praní špinavých peněz se dotkne i neziskových organizací

Share Your Thoughts

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Poslední příspěvky
Naše služby
9471354_s
Zahraniční společnosti
Offshore podnikání a jeho výhody
38690732_s
CZ & SK společnosti
Podnikání v ČR & SR, ready-made spol.
27122725_s
Daně
Vedení účetnictví, daňové poradenství, audit
Kontaktujte nás


Smlouva o zpracování osobních údajů CZ/EN

Top