ČR zavádí tvrdé tresty v oblasti praní špinavých peněz

V pořadí již 5. novelizace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (tzv. AML směrnice) přináší spoustu (pro podnikatele mnohdy děsivých) novinek. Jednou z nich je zpřísnění sankcí za nedodržení postupů, které zmíněný předpis požaduje. Problémem je však výše těchto pokut. Jejich hodnoty jsou natolik vysoké, že mohou pro spoustu společností znamenat faktickou likvidaci. Ministerstvo financí touto úpravou reaguje na poslední novelizaci AML, jejíž implementaci mají členské státy zajistit nejpozději k 20. lednu 2020.

Dle nového znění příslušné legislativy mají být obecně posíleny kontroly klientely. Požadavek zesílených kontrol nově dopadá na všechny povinné osoby ve smyslu AML. V praxi to pak bude znamenat povinnost zjištění co nejvíce informací o skutečném majiteli dané osoby (a to z vícero nezávislých zdrojů) či nucený souhlas člena statutárního orgánu pro navázání jakékoliv obchodní spolupráce s takovou osobou v případě skupiny klientů, která je označována za tzv. rizikovou. Každá povinná osoba pak bude muset určit konkrétního člena statutárního orgánu, který bude za dodržování pravidel dle AML zodpovědný. V případě nezvolení takového člena hrozí pokuta až 30 milionů korun, respektive 130 milionů korun u finančních institucí.

Mezi další nově zpřísněné povinnosti bude náležet i oznamování nesouladu mezi dokumenty poskytnutými klientem a reálným zápisem v příslušné evidenci skutečných majitelů. V případě, že se o této skutečnosti povinná osoba dozví, upozorní na to klienta, který bude mít 30 dní na vysvětlení situace a zjednání její nápravy. V případě, že tak klient neučiní, bude povinná osoba nucena předat o této skutečnosti informaci vedoucímu evidence skutečných majitelů. Pokud tak neučiní, bude jí hrozit pokuta do výše 1 milionu korun.

Nejtvrdším příkladem přísnosti nové úpravy jsou pokuty pro povinné osoby náležející do skupiny. Takové osoby budou muset vytvořit a uplatňovat skupinové strategie v rámci postupu, který bude v souladu s AML. Pokud tak činit nebudou či dokonce nebudou mít vytvořeny tyto strategie, hrozí jim pokuta do výše 30 milionů korun. V případě finančních institucí to bude dokonce 130 milionů korun. A ve chvíli, kdy bude prokázáno, že taková skupina měla z daného jednání prospěch, posune se horní hranice pokuty posouvat ještě výše.

Obecně jsou sankce daleko důraznější (zejména v případě pokut), a tudíž se očekává velký důraz dozorových orgánů na plnění povinností vyplývajících z AML. Pokud takové orgány naleznou pochybení, budou trestat nejenom pokutami, ale i jinými formami trestů, např. zákazem činnosti. Zákonodárce tak dává jasně najevo, že chce skrze (mnohdy drakonické) postihy v dané oblasti předejít protiprávní (někdy až trestní) činnosti.