Češi z každé výplaty odvedou státu zhruba 44 procent

Problematika daňového zatížení je v našich končinách tématem citlivým, periodicky se opakujícím a svým způsobem nekonečným. V souvislosti s pravidelným monitoringem daňového zatížení svých členských států vydala OECD zprávu, skrze kterou mapuje daňové podmínky ve všech 36 členských státech.

Daňovým zatížením rozumíme tu část mzdy, která je tvořena daní z příjmu, sociálním a zdravotním pojištěním. Pro srovnání mezi členskými státy OECD je užíván jako modelový příklad průměrný příjem svobodného bezdětného zaměstnance.

A zatímco průměrné daňové zatížení v rámci OECD (36,1 %) meziročně kleslo o 0,16 %, v České republice se opět zvýšilo, a to o 0,38 %. Česká republika je tak v současnosti s 43,7 % daňového zatížení na 6. místě v žebříčku OECD. Pro zajímavost, 1. je Belgie (52,7 %), poslední Chile (7 %).

Samotná výše daňového zatížení nemusí být až tolik děsivým prvkem. Pro reálnější představu lze jeho praktickou hodnotu získat v kombinaci s tzv. kupní silou. Zjednodušeně řečeno lze kupní sílu charakterizovat jako množství statků, které si je spotřebitel za svůj příjem na daném trhu schopen opatřit. A zde vychází Česká republika ještě o stupeň hůř. Jenom 5 členských států OECD disponuje z hlediska průměrné mzdy nižší kupní silou oproti České republice. Kupříkladu v Německu či Rakousku si místní průměrný spotřebitel pořídí za svoji výplatu po zdanění víc než průměrný Čech před ním.

Skutečností, která má na celou situaci marginální vliv, je pak samotný systém zdanění. Česká republika jej v rámci OECD má mezi těmi nejsložitějšími. Dle vyjádření Národního kontrolního úřadu je zastaralý, mnohdy neúčelný a přehnaně administrativně zatížený. Četných nelogičností v tuzemském daňovém systému si již všimla i Evropská unie, která důrazně doporučuje upravit daňové sazby, respektive přenášet daňové povinnosti z jistých druhů daní na jiné. Příkladem pak je doporučení EU ve věci snížení daně z příjmu a alokace této povinnosti na daň z nemovitosti či daň ekologickou.

Velká daňová reforma je pravidelným otazníkem pro zákonodárce již řadu let, přičemž se k jejímu uskutečnění zatím nikdo ani nepřiblížil a v dohledné době se tak nejspíš ani nedá očekávat. Zatím tak více či méně pravidelně dochází k úpravám daňových předpisů, kdy v současné době například zákon o dani z příjmu prošel již 160 novelizacemi od doby svého vstupu v platnost.